Historie kakaa: od pralesů Amazonie přes mayské rituály až k dnešnímu ceremoniálnímu kakau
Příběh kakaa nezačíná čokoládovou tabulkou. A nezačíná ani u Mayů nebo Aztéků.
Vede více než 5 000 let zpátky do Jižní Ameriky. Odtud pokračuje přes kultury Mezoameriky, evropské královské dvory a počátky čokoládového průmyslu až k dnešnímu návratu kakaa do šálku.
Kakao bylo nápojem, platidlem, cennou komoditou i součástí rituálů. A jeho skutečný příběh je možná ještě zajímavější než legendy, které kolem něj vznikly. 🤎
Od prvních známých stop kakaa v Jižní Americe až k dnešnímu šálku.
Příběh kakaa začíná v Jižní Americe
Kakaovník Theobroma cacao pochází z tropické Jižní Ameriky, především z oblasti horní Amazonie.
Dlouhou dobu se historie kakaa spojovala hlavně s Mezoamerikou a kulturami Olméků, Mayů a Aztéků. Archeologické objevy posledních let ale posunuly jeho známý příběh mnohem hlouběji do minulosti.
V lokalitě Santa Ana-La Florida v dnešním Ekvádoru objevili archeologové keramické nádoby spojené s kulturou Mayo-Chinchipe-Marañón. Analýzy v nich odhalily kakaový škrob, theobromin i stopy DNA kakaa. Výsledky ukazují, že lidé zde kakao využívali už před více než 5 000 lety. [1]
Další výzkum starověké DNA ukazuje, že historie kakaa nebyla jednoduchou cestou z jednoho místa na druhé. Lidé různé populace kakaovníku přenášeli a pěstovali na velké vzdálenosti napříč Jižní a Střední Amerikou. [2]
Co je dobré vědět:
Často se říká, že kakao pochází od Mayů nebo Aztéků. Dnes ale víme, že jeho příběh začal mnohem dříve a mnohem jižněji. Nejstarší známé důkazy používání kakaa pocházejí z dnešního Ekvádoru.
Kakao v Mezoamerice
Když se kakao dostalo do Mezoameriky, získalo postupně mimořádné společenské, ekonomické i rituální postavení.
Doklady jeho používání nacházíme už u raných kultur této oblasti. Později se stalo výraznou součástí života Mayů a Aztéků.
Mayové
Mayové kakao pili, používali při hostinách a významných životních událostech a zobrazovali ho na keramice i v umění.
Kakaové nápoje se objevovaly při slavnostech, svatbách, pohřebních obřadech i dalších společenských událostech. Kakao přitom nebylo pouze „nápojem bohů“ nebo výsadou panovníků. Archeologické nálezy ukazují mnohem pestřejší používání napříč mayskou společností. [3]
Kakaové boby byly zároveň cennou komoditou a sloužily také jako prostředek směny.
Aztékové
Také v aztécké říši mělo kakao vysokou hodnotu. Kakaové boby fungovaly jako prostředek směny a zároveň byly součástí tributu odváděného říši.
Kakao tak nebylo pouze potravinou. Bylo současně nápojem, obchodním artiklem, platidlem a součástí společenského a rituálního života. [4]
Kakao nebylo jen nápojem. Bylo součástí obchodu, společenského života i rituálů.
Kakao a svět bohů
Tady je dobré na chvíli oddělit historii od mytologie.
Mýty nám neříkají, co se doslova stalo. Ukazují nám ale, jakou hodnotu lidé určitým rostlinám, místům nebo událostem přisuzovali.
V mayském prostředí bylo kakao spojováno s plodností, životem, smrtí a znovuzrozením. V ikonografii se objevuje také v souvislosti s Bohem kukuřice.
Důležitým pramenem pro poznání mayského světa je Popol Vuh, soubor příběhů K’iche’ Mayů o stvoření světa, bozích, předcích a původu člověka. Kakao se v něm objevuje mezi cennými rostlinami země hojnosti.
V tradicích centrálního Mexika se zase kakao spojuje s Quetzalcoatlem, Opeřeným hadem. Některá pozdější vyprávění mu připisují přinesení kakaa lidem.
Kakao bylo natolik cenné, že se dostalo i do příběhů o bozích a původu světa.
A co bohyně IxCacao?
Na internetu dnes často narazíš na jméno IxCacao, představované jako starověká mayská bohyně kakaa nebo čokolády.
Tady je dobré být opatrný.
Pro bohyni IxCacao v podobě, v jaké o ní vyprávějí dnešní duchovní texty, nemáme přesvědčivé doklady v předkolumbovských mayských pramenech. Velká část tohoto příběhu patří spíše k modernímu převyprávění mayské spirituality než k doložené historii.
To ale neznamená, že Mayové neměli božstva spojovaná s kakaem. Jedním z nich byl například Ek Chuaj (Ek Chuah), spojovaný s obchodníky, cestováním a kakaem. [5]
Historie vs. moderní tradice:
Kolem kakaa dnes koluje mnoho krásných příběhů. Ne všechny jsou ale tisíce let staré. To jejich symbolickou hodnotu nemusí snižovat. Je jen fér rozlišovat mezi tím, co máme doložené, a tím, co vzniklo až v moderní době.
Jak se kakao připravovalo?
Zapomeňme na chvíli na mixér.
Kakaové boby se zpracovávaly ručně a rozemílaly na kamenné desce zvané metate pomocí protáhlého kamene označovaného jako mano.
Vznikala kakaová hmota, ze které bylo možné připravit nápoj.
A jedna věc byla mimořádně ceněná: pěna.
Kakaový nápoj se přeléval z jedné nádoby do druhé z výšky. Proud kapaliny nápoj provzdušnil a na povrchu vytvořil pěnu. Tento způsob přípravy známe také z historických vyobrazení.
Metate a mano patřily po staletí k základním nástrojům pro ruční zpracování kakaa.
Takže když dnes kakao pořádně našleháš, není práce s pěnou žádným novým gastronomickým trikem. Lidé si s texturou kakaového nápoje hráli už před mnoha staletími.
Odkud pochází slovo kakao?
I samotné slovo, které dnes používáme, v sobě nese kus této historie.
Jeho kořeny sahají do předkolumbovských jazyků Mezoameriky. V mayských jazycích nacházíme podobu kakaw. Přes španělské cacao se pak slovo rozšířilo do evropských jazyků.
O něco složitější je příběh slova čokoláda. Do evropských jazyků se dostalo přes španělské chocolate a jeho původ souvisí s jazyky Mezoameriky. Často uváděné vysvětlení pomocí aztéckého xocoatl je známé, přesná etymologie dnešního slova chocolate je ale mezi odborníky stále diskutována.
Kakao přichází do Evropy
Na začátku 16. století začíná další velká kapitola.
Kryštof Kolumbus se během své čtvrté výpravy roku 1502 setkal s kakaovými boby. Mnohem intenzivnější kontakt Španělů s kakaovou kulturou ale přišel při dobývání Mexika.
Když Hernán Cortés roku 1519 vstoupil do aztécké říše, setkal se se společností, ve které mělo kakao významné ekonomické i kulturní postavení.
Po španělském dobytí se kakao během 16. století postupně dostávalo do Španělska a následně do dalších částí Evropy. [6]
Evropané si původní kakaové nápoje začali upravovat podle vlastní chuti. Přidávali především cukr, skořici a vanilku a ze slazené horké čokolády se postupně stal luxusní nápoj evropských vyšších vrstev.
Tabulková čokoláda v té době ještě neexistovala.
Pokrm bohů
Roku 1753 dal švédský přírodovědec Carl Linné kakaovníku vědecké jméno, které používáme dodnes:
Theobroma cacao.
Název Theobroma vychází z řeckých slov theos, tedy bůh, a brōma, pokrm.
Pokrm bohů.
Pro rostlinu s takovou historií se hledá příhodnější jméno jen těžko. [7]
19. století mění kakao v čokoládu
Skutečný technologický zlom přichází v 19. století.
V roce 1828 získal nizozemský výrobce Coenraad van Houten patent na lis, který umožňoval z kakaové hmoty odstranit velkou část kakaového másla. Z pevného zbytku pak bylo možné vyrábět kakaový prášek s nižším obsahem tuku. [8]
S firmou Van Houten je spojeno také pozdější rozšíření alkalizace kakaa, známé jako Dutch process. Při alkalizaci se kakao ošetřuje alkalickými látkami, čímž se mění jeho kyselost, barva, chuť i technologické vlastnosti. [8]
A jak je to u Cacayo?
Naše 100% ceremoniální kakao je nealkalizované. Alkalizaci při jeho výrobě nepoužíváme.
Další důležitý okamžik přišel v Británii. Roku 1847 společnost J. S. Fry & Sons vytvořila čokoládu kombinací kakaové hmoty, cukru a kakaového másla v podobě, která otevřela cestu moderní tabulkové čokoládě.
A příběh kakaa se začal výrazně měnit. Z nápoje se postupně stávala především čokoládová cukrovinka.
Kakao dnes: z Ameriky do Afriky
Historie kakaa má jeden zajímavý paradox.
Kakaovník pochází z Ameriky, ale těžiště světové produkce se mezitím přesunulo přes Atlantik.
V posledních letech pochází přibližně 70 % světové produkce kakaa z Afriky, přičemž Pobřeží slonoviny patří dlouhodobě mezi největší producenty na světě. [9]
S obrovským globálním trhem přicházejí i témata, která k romantickému obrazu čokolády příliš nepasují. Životní podmínky pěstitelů, dětská práce, odlesňování, tlak na půdu nebo dopady klimatických změn.
Historie kakaa proto není jen historií krásných rituálů a čokolády. Je také historií obchodu, kolonialismu, zemědělství a lidí, kteří kakao pěstují.
A potom se kakao začalo vracet do šálku
V posledních desetiletích se v Evropě a Severní Americe objevuje něco zajímavého.
Lidé znovu začínají pít kakao nejen jako sladký nápoj, ale jako součást rituálu, meditace, hudby, tance, jógy, práce s dechem nebo komunitního setkávání.
A tady je důležité říct jednu věc.
Dnešní kakaová ceremonie není v podobě, v jaké ji známe, tisíce let starým mayským obřadem.
Předkolumbovské kultury kakao při rituálech skutečně používaly. Současná kakaová ceremonie je ale moderní forma práce s kakaem, která čerpá inspiraci z historie a zároveň ji propojuje s meditací, prací s tělem, hudbou a dalšími současnými přístupy.
A to její hodnotu nemusí vůbec snižovat.
Nemusíme kakau vytvářet falešnou historii, aby bylo výjimečné.
Po více než pěti tisících letech se příběh kakaa stále píše.
Kakao nepotřebuje legendu
Kakao doprovází člověka více než 5 000 let.
Lidé ho pěstovali, pili, obchodovali s ním, platili jím, přinášeli ho při obřadech, spojovali ho s bohy, sladili ho cukrem, lisovali z něj máslo a nakonec z něj začali vyrábět čokoládu.
A dnes se část z nás vrací zase k tomu nejjednoduššímu.
K bobům. K vodě. K šálku. K chuti samotného kakaa.
Ne proto, že bychom mohli přesně zopakovat rituál lidí, kteří žili před dvěma tisíci lety. Ale protože můžeme vědomě navázat na něco, co lidstvo provází už tisíce let, a vytvořit si vlastní způsob setkání s kakaem.
A možná právě v tom pokračuje historie kakaa dál. 🤎
Ochutnej kakao v jeho nejjednodušší podobě
100% ceremoniální kakao z různých koutů světa. Každé s jiným původem, chutí a příběhem.
Objevit ceremoniální kakao →Zdroje a další čtení
[1] Zarrillo, S. et al. (2018). The use and domestication of Theobroma cacao during the mid-Holocene in the upper Amazon. Nature Ecology & Evolution, 2, 1879–1888. Otevřít zdroj →
[2] Ancient genomes reveal the origin and movement of cacao populations across the Americas. Otevřít zdroj →
[3] Studie a archeologické doklady používání kakaových nádob v klasické mayské společnosti. Otevřít zdroj →
[4] Smithsonian National Museum of American History. Cacao beans and forms of exchange in Mesoamerica. Otevřít zdroj →
[5] Dillinger, T. L. et al. (2000). Food of the Gods: Cure for Humanity? A Cultural History of the Medicinal and Ritual Use of Chocolate. Journal of Nutrition, 130(8S Suppl), 2057S–2072S. Otevřít zdroj →
[6] Royal Botanic Gardens, Kew. Food of the gods: a brief history of chocolate. Otevřít zdroj →
[7] Royal Botanic Gardens, Kew. Theobroma cacao L. Otevřít zdroj →
[8] Smithsonian National Museum of American History. From Stone Metates to Steel Mills: The Evolution of Chocolate Manufacturing. Otevřít zdroj →
[9] International Cocoa Organization (ICCO). Statistiky světové produkce kakaa. Otevřít zdroj →